Srovnání obsahu některých granulí

Mnoho lidí se zajímá o zdravou stravu a správnou výživu, protože vědí, že jídlo může být lékem, ale také naopak. Nevhodným jídlem si můžete přímo i nepřímo způsobit mnoho zdravotních problémů. V poslední době se hodně hovoří o složení potravin a jejich škodlivému působení na lidský organismus. Dá se říci, že naši mazlíčci na tom nejsou o moc lépe.
Máme vůbec skutečnou představu o tom, co konzumují? Dáváme jim Whiskas, protože „by je kočky kupovaly“, nebo Science Hills, protože věříme svému veterináři, nebo Royal Canin s královskou korunkou na etiketě, protože když je to tak drahé, tak to přece musí být dobré?

Víme ale, co jim dáváme doopravdy?

Pokud krmíme domácí stravou, minimálně upravovanou, pak ano. Mnoho chovatelů se však spoléhá na komerční produkty, zvláště na suché krmení, které vyžaduje minimum času na přípravu a nekazí se tak rychle, jako čerstvé potraviny a mělo by obsahovat všechny složky potřebné pro zdravý aktivní život.

Tady se však dostáváme k prvnímu problému: Proč se nekazí?

Dovedete si představit jakýkoliv pečený produkt s 20% tuku, který byste mohli dát do papírového sáčku a očekávat, že bude ještě po roce poživatelný? Asi těžko. Proto se do suchých krmiv musí přidávat antioxidanty, které zabraňují žluknutí tuků a rozkladným procesům v mase.

Zvláště masové a kostní moučky je nutné stabilizovat velkým množstvím antioxidantů, neboť proces drcení zničí vnitřní zvířecí mechanismy buněčné ochrany a moučka by se rychle rozkládala.

V zásadě existují dvě skupiny konzervačních látek:

Přírodní: (Vitamín C, Vitamín E, alfa tocoferoly, rozmarýnový olej, kyselina citrónová, lecitin). Jejich výhodou je nízká, téměř nulová toxicita, nevýhodou relativně malá účinnost. (Krmivo takto konzervované má kratší dobu trvanlivosti a je zapotřebí ho skladovat v dobře uzavřeném, neprodyšném obalu s vytlačeným vzduchem. Vhodné je odsypat si vhodné množství do menší nádoby, abychom původní obal co nejméně otevírali.) Syntetické: BHA (butylovaný hydroxyanisol), BHT (butylovaný hydroxytoluen), propylgallát, ethoxyquin, sorban draselný– někdy skryté pod výrazem „konzervační látky povolené v EU“. ( Krmiva takto konzervovaná mají dlouhou trvanlivost, nezkazí se, což je vyváženo jejich poměrně vysokou toxicitou a poškozováním zdraví zvířete. Viz dále)

Většina chovatelů by určitě volila krmení konzervované přírodním způsobem a výrobci to dobře vědí. Proto je těžké, téměř nemožné, podle etikety zjistit, jak je na tom třeba naše oblíbená značka.

Existují totiž možnosti, jak obejít zákon ukládající povinnost tyto látky deklarovat, protože výrobce musí uvádět pouze to, co sám přidal. Pokud tedy nakoupí masovou moučku ošetřenou některým ze syntetických konzervantů, nemusí se to na etiketě vůbec objevit. (Tuto populární metodu použil třeba Hill´s poté, co se do středu zájmu veřejnosti dostal ethoxyquin a začalo narůstat podezření, že tato látka stojí za velkou většinou problémů psů a koček. Nakupuje tedy masovou moučku konzervovanou ethoxyqinem a tuto skutečnost na obalu vůbec neuvádí.) Z tohoto důvodu se na mnoha běžně dostupných krmivech ani neobjevuje, že by byly něčím konzervované. A přesto vám vydrží rok i více, a to i v otevřeném obalu. Konzervované jsou tedy vstupní suroviny, takže ve výsledném produktu máme možná celou škálu chemických konzervantů a jejich množství a kombinace nemusí být zrovna šťastná.

Další, zcela zásadní věc, kterou bychom měli umět rozklíčovat, je složení krmiva. Tady je zapotřebí dobrá informovanost, ale i čtení mezi řádky.

Vodítkem pro posouzení etikety vám mohou být tyto informace:

Kolik masa výrobce používá k výrobě 100 gramů granulí nebo jaký podíl bílkovin v krmivu pochází z masa? (je snadné vyrobit krmivo s běžným obsahem bílkovin prakticky bez použití masa, s použitím obilovin, sóji, bílkovinných koncentrátů a je to LEVNÉ, obiloviny obsahují 2/3 bílkovin, jako maso, sója dvojnásobek, ale jde o rostlinné neplnohodnotné a těžko stravitelné bílkoviny) Požadujte min. 100 g čerstvého masa (= 20 g sušeného)/na 100 gramů granulí (maso má 80% vody a dobré granule max. 10%) nebo podíl živočišných bílkovin na celkové deklaraci bílkovin v krmivu přes 50%. Jako technologický strop současné doby existují krmiva s 300g čerstvého masa/100g granulí a více než 90% podílem živočišných bílkovin. Jaký je původ surovin v krmivu? Mají status potravinářské čistoty a je výrobce schopen doložit zemi původu? Jaké je složení krmiva?

Kvalitní krmiva by měla splňovat většinu z následujících kritérií:

Na prvním místě jednodruhová masová moučka, sušené maso, pokud je maso deklarováno jako čerstvé, pak musí být následováno dalšími druhy masa a minimálně jedním druhem masové moučky nebo sušeného masa na jednom z předních míst, jen tak lze dosáhnout převahy bílkovin živočišného původu v krmivu, výjimkou jsou receptury pracující s bramborami jako jediným zdrojem škrobů, tam může být masová moučka, sušené maso uvedeno na druhém místě a přesto je možné dosáhnout v krmivu výrazné převahy bílkovin živočišného původu. Všechny suroviny jasně určené - „rýže“, nikoliv „obiloviny“. Zdroje škrobů - od nejlépe stravitelných ke konvenčním, v tomto pořadí: tapioka, brambory, proso, amaranth, rýže, oves, ječmen, kukuřice, pšenice – čím méně škrobů v krmivu, tím lépe, hodnota do 30% je špičková, 30-50% průměrná a nad 50% podprůměrná. Zdroje tuků - kuřecí, rybí tuk - nikoliv oleje jako hlavní zdroje tuků. Další složky pro pestrou přírodní výživu – zelenina, ovoce, bylinky. Nutraceutika – extrakty přírodních látek s vysokou biologickou účinností v organismu (buněčné antioxidanty, imunomodulancia, látky podporující činnost svaloviny, metabolismu tuků apod.) Enzymy – přibližují tepelně zpracovanou stravu stravě syrové. Kompletní spektrum vitamínů, minerálů a stopových prvků včetně organických (chelátových) forem některých z nich. Probiotika (jogurtové bakterie). Dietetická vláknina. Kloubní podpora – zdroje glukosaminů, chondroitinů, MSM

Proti výběru hovoří:

Maso deklarováno pouze v čerstvé podobě. Nejasně určené suroviny Suroviny nízké výživné hodnoty - sója, bílkovinné hydrolyzáty a koncentráty, vedlejší živočišné (= zobáky, pařáty, krev, střeva s obsahem) a rostlinné produkty (= zbytky z průmyslového zpracování řepky, kukuřice apod.). Suroviny potenciálně méně vhodné  - podle nejnovějších nekomerčních trendů: kukuřice, pšenice, menadion jako zdroj vitamínu K, hydrogenfosforečnan vápenatý, barviva a syntetické konzervanty.

Obchodní aspekty

Krmivářský průmysl je obrovský a mimořádně ziskový. Zvláště u velkých nadnárodních firem vlastnících několik různých značek. Povšimněte si následujícího přehledu:

Tři z pěti významných společností ve Spojených státech vyrábějících krmivo pro domácí zvířata jsou dceřinými firmami velkých mezinárodních společností, jako jsou: Nestlé (Alpo, Fancy Feast, Friskies, Mighty Dog, a produkty Ralston Purina jako Dog Chow, ProPlan a Purina One), Heinz (9 Lives, Amore, Gravy Train, Kibbles-n-Bits, Natures Recipe), Colgate-Palmolive (Hills Science Diet Pet Food). K dalším předním společnostem patří Procter & Gamble (Eukanuba a Iams), Mars (Kal Kan, Mealtime, Pedigree, Sheba, Walthams).  V rámci konkurenčního boje (likvidování kvalitní konkurence) tyto velké společnosti průběžně „kupují“ malé, jakmile produkce této menší přesáhne určitou hladinu, která by větší mohla ohrozit. V nedávné době to byl případ kanadské firmy Evo, jejíž popularita nebezpečně stoupla, takže oním šťastným kupujícím se stal Procter & Gamble. Důsledkem takovéhoto „koupení“ bývá vždy výrazný pokles kvality na úroveň udržovanou velkými magnáty.

Situaci navíc komplikuje skutečnost, že v dnešní době globalizace společnosti části své produkce přesouvají do různých zemí. A tak se vám lehce může stát (skutečný případ), že určité krmivo zakoupené v Německu vašemu pejskovi/kočičce chutná a prospívá, ale když zakoupíte totéž u nás, v lepším případě o něj neprojeví zájem, v horším bude mít zdravotní problémy. Společnost totiž zrovna přesunula produkci pro střední Evropu do Polska nebo Maďarska nebo kamkoliv jinam, aniž byste se toho mohli na etiketě jakkoliv dopátrat. A tam se pár kvalitních surovin nahradí něčím obdobným.. kdo ví? Jediný, kdo v tom má jasno, je váš čtyřnohý chlupáč a nepřesvědčíte ho, ani když mu ukážete oba naprosto shodné obaly.

Pro výše uvedené společnosti, převážně produkující potraviny pro lidskou spotřebu, je možnost vyrábět krmivo zcela ideální, neboť jim umožňuje přetvořit a draze prodat odpad, za jehož likvidaci by jinak musely platit. Teoreticky by jim sice jejich kapitálové zázemí umožňovalo kvalitnější produkci (nákup kvalitních surovin ve velkém, možnost zaplatit vlastní vědecký výzkum apod.), nicméně nezdá se, že by se tento potenciál nějak výrazně projevil v kvalitě jejich produktů a vědecký výzkum používají spíše ke zjištění, "co si ještě můžou dovolit".

Kvalitativní strop dnes představují malí hráči, rodinné firmy, které samy vyrábějí své produkty, ve velké míře z místních zdrojů a s pečlivým, šetrným způsobem zpracování. Bývají schopné doložit původ surovin a jejich jakost, nepoužívají odpady jako je vyškvařený tuk z restaurací, odpady ze zpracování rostlinných nebo živočišných surovin, kostní moučky z kafilérií a obvykle ani jedovaté konzervační látky. Sázejí na stále větší informovanost veřejnosti a na rostoucí zájem o kvalitní, zdravou stravu pro psy a kočky. Proto usilují o vysokou jakost a velkou nutriční hodnotu svých produktů - aspekty, díky nimž mohou obstát na jinak poměrně přeplněném trhu s krmivy.

Stručný přehled hlavních konzervantů:

Ethoxyquin (E324):, vedený jako pesticid v evidenci Ministerstva zemědělství Spojených států, byl v roce 1959 schválen také jako antioxidant ke konzervaci tuků ve zvířecím krmivu.

Z velkých producentů krmiv ho používá Science Hills, Purina, Iams, Nutro, Eukanuba. Coby levný konzervant je obsažen také v levnějších značkách.

Studii bezpečnosti provedl samotný výrobce ethoxyquinu, firma Monsanto (mimochodem jeden z hlavních poducentů GMO plodin a také chemických látek nutných k udržení těchto plodin při životě). Výrobce žádnou zvláštní toxicitu vlastního produktu nezjistil (kromě toho, že způsobuje úmrtí ryb). Ve studii ale bylo tolik sporných bodů a ve finále se zkoumaní psi zamíchali s kontrolní skupinou, že byl výrobce vyzván, aby provedl novou studii. Ta byla dokončena až v roce 1996. Výsledky byly opět natolik pochybné, že v r. 1997 provedlo Středisko veterinární medicíny FDA vlastní studii. Výsledky nebyly nikdy publikované ani zveřejněné, nicméně FDA poté vyzvala výrobce, aby „dobrovolně“ omezily množství ethoxyquinu z původních 150 na 75 částic v milionu, což je stále ještě množství 300x větší, než je povolené například v hovězím mase určeném pro lidskou spotřebu.

Z čeho se ethoxyquin podezírá?

Podle Wendy Volharda a Kerry Browna, DMV (“The Holistic Guide to a Healthy Dog”) způsobuje tato látka sterilitu, deformace štěňat, choroby chrupu, prekancerózní léze na játrech, problémy ledvin a močového měchýře, kožní problémy a alergie apod.

BHA, BHT, (BHA používá např. Royal Canin)

Podle studií uskutečněných už v roce 1974 jsou BHA a BHT potenciální karcinogeny, které se hromadí v tělesných tkáních, způsobují zvětšení jater a mohou zpomalovat syntézu DNA a buněčný vývoj. Tyto látky se používají také ke konzervaci potravin pro lidskou spotřebu a v kosmetice. Velmi nebezpečná je skutečnost, že se hromadí v tkáních. Pokud tedy chovatel krmí stále stejnou značkou, která tyto látky obsahuje, dosáhne časem koncentrace v těle zvířete nebezpečné výše.
Kromě zdravotních problémů poukazují veterináři a zvířecí behavioristé na přímou vazbu mezi stravou a poruchami chování.

Sorban draselný – potenciální karcinogen. (používá Royal Canin)

Vyplatí se věnovat velkou pozornost správné výživě, která je tou nejlepší prevencí nemocí a zdravotních poruch. I ty nejkvalitnější a nejdražší produkty jsou daleko levnější než účet u veterináře.