Fin

                                                          Šiva a Aki

Fin a Šiva

Vím, že jsou to stránky chovatelské stanice čivav, ale nemohu opomenout mého prvního psa a fenku, kvůli které vlastně jsem se stala chovatelkou čivav. Fin byl staffordšírský bulteriér, opravdu neuvěřitelně klidný, mírný a přítulný pes, byl velký kamarád mých dětí, připravený vždy na procházku nebo když byly děti větší a měly smutek na duši, vždy měly vedle sebe přítele, který jim dělal společnost. Fin však odešel do psího ráje. Po krátké době jsme nevydrželi být bez psa a tak přišla Šivinka, také staffordšírská bulteriérka a díky její povaze mám doma klid. Šiva přijala krásně Aki a naučila ji plno věcí. Šiva už doma není sama, má kamarádku Aki a spolu čekají až přijdu domů. Staffordširský bulteriér je pes úplně jiné povahy, je pes celé rodiny, má rád všechny stejně, neupřednostňuje jednoho páníčka. Je kliďas, má rád děti a také se k nim hodí. Ovšem problém je trochu při vycházkách, pokud si s nějakým psem nesedne, dokáže se porvat. Důslednou výchovou se tomu dá zamezit, ale ne úplně. Proto se musí na vycházkách hlídat, když není na vodítku.

O prvním setkání Aki se Šivou píši v části O čivavách - Proč čivavu -  v článku Naše čivava a ostatní psi.

Šiva krásně přijala i Akinčiny štěňata, trochu jsem se toho bála, ale Šiva první měsíc ke štěňatům vůbec nešla, vždy se přiblížila k porodní bedně a Aki jí dala jasně najevo, že si nepřeje, aby se přibližovala a tak Šiva odešla, i když měla v blízkosti boxu své misky, které jsem pak přestěhovala.  Jak se začala štěňata více procházet, Aki dovolila Šivě, aby si je očuchala a později si s nimi i hrála, dokonce je nechala jíst jídlo ze své misky, čekala až štěňata ochutnají, co má v misce (vždy něco lepšího) a pak se teprve do jídla pustila.

Takhle se raduje Šiva na procházce: